Kluk z plakátu

Nevím úplně, jestli je to zrovna vánoční příběh, každopádně mi přijde natolik zajímavý a lehce bizarní, abych vám ho sem těsně před Vánoci napsal. Když jsme minulý měsíc čekali s mou dcerou na zástavce tramvaje, nemohli jsme si nevšimnout jedné babičky, která se ohnula směrem k city lightu, na kterém byl usměvavý mladý muž se sluchátky a začala na něj něco psát. Dal bych nevím co za to, abych zjistil, co to je, ale právě přijížděla tramvaj, a tak jsme museli nastoupit a odjet pryč. Už když jsme odjížděli, tak jsem si říkal, že se tam musím co nejdřív podívat a zjistit, co paní vlastně psala. Samozřejmě jsem na to ale hned vzápětí zapomněl. Ne tak moje dcera, a tak když jsem po víc než měsíci přišli na zastávku znova, hned se mě ptala: „Pamatuješ tati, jak tady byla ta paní a něco psala?“ Zlomek sekundy mi trvalo, než jsem si uvědomil, která bije – věku neporučíš – ale pak si přece jen vzpomněl a hned spěchal k city lightu. Usměvavý muž se sluchátky tam byl pořád, a stejně tak i nápis na jeho levé ruce, který tam před měsícem napsala neznámá babička. Hezkej kluku. Proč to tam psaní napsala? Netuším, ale vlastně je to úplně jedno. Přijde mi to strašně super a zároveň trochu scary. Co?