Zapadlí vlastenci 2

23.1.2018 - Editorial
Ilustrace: Matyáš Prošek

Minule jsem se rozplýval nad tím, jak v Turnově a Lomnici nad Popelkou lidé při prezidentské volbě hlasují téměř úplně stejně jako v Praze. V našem kraji máme ale i opačný extrém – místa, kde by Miloš Zeman s přehledem vyhrál už v prvním kole. V takových Černousech to bylo krásných 66,4 %, ale neméně dobře se mu vedlo i v téměř celém Frýdlantském výběžku a také na Českolipsku. Přemýšlení nad důvody, proč tomu tak je, mi před několika dny usnadnila infografika týdeníku Ekonom. Bezmezný obdiv k Zemanovi v těchto místech, ale třeba i nejvyšší počet exekucí, vysoká míra nezaměstnanosti, podprůměrná volební účast nebo počet vyplacených příspěvků na bydlení, se víc než nápadně shodoval s hranicemi bývalých Sudet. Vzpomínám, jak nám Frank Boldt, známý německý historik a slavista, kdysi ve škole říkal, že odsunem sudetských Němců jsme nejvíc uškodili sami sobě. Zatímco z Bavorska se pár let po jejich příchodu stala nejvyspělejší spolková země, naše pohraničí dopadlo po jejich odchodu úplně opačně. Následky našeho povalečného rozhodnutí si tak neseme dodnes. Jen si říkám, co ty všechny lidi tam, kterým se opravdu nevede dobře, motivuje volit Zemana. Tedy někoho, kdo pro ně za posledních třicet let, kdy byl střídavě u moci ať už jako předseda vlády, předseda poslanecké sněmovny, předseda nejsilnější politické strany nebo prezident, neudělal vůbec nic. Jediné, na co se zmohl, že je neustále straší. Sudetskými Němci, uprchlíky, Evropskou unií. Nebezpečím, které nikdy nepřijde. Vzpomínáte na film Sedm statečných? Na Calveru, který zneužívá strachu, aby se svými bandity terorizoval chudé obyvatele zapadlé mexické vesnice? Na větrem ošlehané hrdiny, kteří vesničanům vrátí naději na šťastnější a bezpečnější život? Odvahu je pozvat museli ale sebrat oni sami. Tak v pátek a sobotu!

Petr Vondřich